Včera večer jsem dočetl další knihu, tentokrát od Khaleda Hosseiniho – Lovec draků. Je to opravdu strhující drama z afghánistánu, které pohne snad s úplně každým. Jediné, co bych k tomu na úvod řekl je to, že je to příběh dvou kamarádů, kteří jsou z úplně jiných poměrů a přesto jsou k sobě jako bratři. A ještě než se do Kábulu začnou řítit ruské tanky, stane se věc, která Amira a Hasana rozdělí… Po přečtení knihy jsem usoudil, že není divu, že Khaled Hosseini a jeho Lovci draků zůstávají doposud hlavní literární událostí knižních žebříčků po celém světě.

Příběh je sice složitý, ale už jak je psáno na obálce knihy „Události těžko pochopitelné krutosti i bezmezné oddanosti a očistné lásky se v tomto bravurně napsaném románu střídají bez sentimentu, bez jediného zbytečného slova.“ Tato citace mi přijde být výstižná. Hluboký příběh má opravdu co říct a musí oslovit snad každého s trochou představivosti a empatie, kdo se dokáže vžít do životů „literárních hrdinů“.

Khaled Hosseini vychází i ze svých vlastních vzpomínek, a tak je prostředí, poměry a okolo se dějící události naprosto autentické. A pokud byste si rádi přečetli opravdu skvělou knihu (a to jsem ze začátku opravdu nečekal, že bude opravdu skvělá), pro Vaše vlastní dobro, nečtěte dál. Překvapení je jedna z nejdůležitějších věcí…

PŘÍBĚH
(ale stejně ho radši trochu oberu)

Amir a Hasan jsou dva afghánští kamarádi, kteří i přes své velké rasové a sociální rozdíly k sobě cítí velkou sounáležitost.Jsou takřka bratři, ale občas jsou tyto rozdíly dobře patrné. Možná proto je jejich přátelství nevyvážené. Neuvěřitelná oddanost jednoho vůči druhému není zcela opětována. V mezní situaci se Amir zachová zbaběle a dopustí spáchání bezpráví na Hasanovi. Vědom si vlastního selhání se snaží zbavit pocitu viny tím, že křivdu vůči bývalému druhovi ještě znásobí.  Do toho přichází sovětská okupace a celková devastace země. Amirovi se podaří emigrovat do USA, kde vystuduje, ožení se se Sorajjou a celkem spokojeně žije.

Po letech se Amirovi nečekaně ozve starý přítel Rahím Chán z rodné země a vyzve ho k odčinění dávné křivdy – k záchraně Sohrába, Hasanova syna. V té době je Afghánistán pod nadvládou Talibanu. U moci je bezbřehý náboženský fanatismus a neobyčejná krutost. Země je zničená, lidský život nemá žádnou cenu. Přes neskrývaný strach se Amir rozhodne podstoupit nebezpečnou cestu a v rozhodující chvíli, tváří v tvář Talibanu… nezklame. Podaří se mu vymanit Sohrába ze spárů Talibanu, ale tím problémy zdaleka nekončí…

„Když zabiješ muže, ukradneš mu život. Ukradneš jeho ženě právo na manžela, jeho děti oloupíš o otce. Když zalžeš, ukradneš někomu právo zvědět pravdu. Když podvádíš, ukradneš právo na spravedlnost. Není ohavnější čin než krádež.“