Na to se dá říct jen jedno.

Taky budu jednou tak omezenej?

Ačkoli většinu svých tipů směřuji na Komodorův ObjevWeb, toto doporučení bych rád publikoval nejprve sám. To, o čem jsem častokrát snil, už existuje ve velmi uspokojivé podobě – kvalitní online univerzita, jež je dostupná všem, kteří mají přístup k internetu.

KhanAcademy je nezisková organizace založená roku 2006 Salmanem Kahnem, absolventem Harvardu a MIT, jež na svém webu poskytuje kvalitní vzdělání z mnoha oblastí lidského vědění - matematiky, fyziky, chemie, historie, zdravotnictví a lékařství, finančnictví, ekonomie, biologie, astronomie, kosmologie a několika dalších. Formou online cvičení a především výukových videí, kterých je aktuálně přes 3100 a které u nás nemají obdoby (napadá mě snad jen EkoFun), KhanAcademy vyučuje miliony žáků po celém světě. Ačkoli se videa překládají i do cizích jazyků, češtinu tu prozatím bohužel nenajdete (jsou otitulkována všeho všudy 3 videa), ovšem zvládáte-li angličtinu alespoň na základní úrovni, výuková videa by Vám neměla dělat problémy, vše je vysvětlováno opravdu jednoduše, jasně a často i zábavnou formou – a když říkám zábavnou formou, tak myslím nenuceně a příjemně zábavnou formou :-)

Pravý obrázek toho, o co se jedná, si uděláte z následujících videí.

Věřím, že společně s projekty jako je One laptop per child, se může jednat o celosvětovou revoluci v oblasti vzdělání, kdy peníze nebo politické názory již nebudou nepřekonatelnými problémy v cestě za vzděláním.

Nevím jak Vás, ale mě tohle dělá happy. Mind-blowing.

Osobně si myslím, že ke svému životu nepotřebuji víc osob než rodinu, partnerku a opravdovýho přítele. Co je krásný mít navíc, je určitě dobrej pracovní kolektiv, kterej vás podrží, když to potřebujete a kamarádi v jednom. Ale co ostatní?

Proč se lidi urážejí, když jim povíte, že nejste jejich kamarád a že s nimi nechcete mít nic moc společnýho? Mně to pár lidí řeklo a nemám z toho ujmu na zdraví a ani nemusím dotyčného za svůj postoj urážet či se na něj dívat jako na vraha. Naštěstí mám tu výhodu, že kolem sebe vytvářím auru, která lidi buď zastrašuje nebo odpuzuje nebo obojí, takže to lidem říkat nemusím, ale rozhodl jsem se, že bude-li to nutné, řeknu to:

Neber to prosím nijak osobně, ale já tě neznám a nemám ani zájem znát. Nic o tobě nevím a nezlob se, pokud ti nebudu tykat.

Brali byste něco takového jako znak povýšenosti či nepřátelství?

Stránku stále dolaďuji, proto prosím o trochu trpělivosti, ne všechno bude nějakou dobu fungovat jak má.

Ochrana duševního vlastnictví je naprosto zásadní věc, souhlasím. Ovšem ACTA je nesmysl a víme to všichni. Ale kritizování nemá smysl, dokud nepřijdete s něčím lepším, a tak jsem si řekl, že to opět „prostě vymyslím“ :-)

Už z článku Copyright a nelegální stahování „fluidních“ statků je naprosto jasné, že se naše vrchnost snaží jen vylepšit dávno nefungující koncept, který není navržen pro 21. století a jednoduše v něm NEMŮŽE fungovat. V alespoň západním světě to už není primárně cena, která rozhoduje o tom, zda-li si koupíte danou věc a kde. Dnes je to především pohodlí a rychlost, což jsou věci, ve kterých legální zdroje zoufale zaostávají za nelegálními zdroji a v tom je ten problém. Nebo alespoň jeho opravdu podstatná část.

Prodejci, chcete prodávat muziku na cédéčkách a půjčovat filmy v kamenných obchodech? Jste na hlavu? Copak nevidíte, že je si trh žádá něco úplně opačnýho? Nemá smysl si vynucovat „svůj dávno mrtvý způsob prodeje“ hloupými pravidly, je třeba situaci otočit o 180°.

Vytvořme naprosto intuitivní superrychlé centralizované důmyslné maximálně dostupné a pohodlné online místo, které těmito vlastnostmi předčí megaupload, rapidshare nebo ulož.to. Zpřístupněte obsah za velmi velmi malé ceny, které budou pro každého přijatelné. Pokud bude server maximálně user-friendly (což nelegální přeci jen být nemůžou, je třeba najít odkazy, z toho některé jsou nefunkční, atd atd.), zajistěte automatizované mikro-platby či paušály, které bude platit KAŽDÝ.

Vsadím se, že pokud by cena byla opravdu nízká, centová a nemusela by se řešit platba za každý album, pak by stahoval každý z tohoto zdroje, objevoval by hudbu a média bez výčitek svědomí. Příjmy autorů z velkého objemu mikroplateb by byly nepochybně větší než nyní, byl by to skvělý způsob jak se prosadit na hudební scéně a kdokoli by tam nebyl, nic by neprodal, protože všichni by byli právě tam. iTunes, Tastekid a last FM dohromady za velmi nízké ceny. Odkazy na zdarma stažení na Youtube, Googlu, Facebooku, všude…

Zrušte OSA, zrušte ACTA, omezte byrokracii a lidi, kteří se jen přiživují na něčem jiném, míň pravidel, víc liberalizace, které je třeba se přizpůsobit. Zjednodušte život.

PHATE

Článek je součástí nápadu KONCEPT 2012, aneb jak by měl svět vypadat.

Včera jsme se ve večerních hodinách spolu se slečnou zamysleli nad problémy ČR a řekli jsme si, že je prostě vyřešíme. Nenechali jsme se zastrašit naší neznalostí a nezkušeností a během dvou hodin jsme vytvořili nový – v našich očích spravedlivější a kvalitnější – systém fungování státu. K čertu s tím, že jsme fundovaní asi jako okapová roura, troufalost je prostě třeba.

Bod 1. Indexy

Je třeba si uvědomit, že způsob měření stavu společnosti je věcí zcela zásadní. Proto bych navrhoval dva hlavní uzatele:

Bod 2. Správci

Zapomeňte na sněmovny a nepřeberné množství hádajících se politických stran. Chce to malou skupinu schopných administrátorů, 5-7 správců, kteří by spravovali vnitřní funkční záležitosti. Způsob jejich volby či dosazení, aneb kde je vzít a nekrást, nechme prozatím stranou. Jejich inteligenční kvocient by měl překračovat 135 bodů, měly by to být osoby organizačně mimořádně zdatné a charismatické, principů znalé, technokraté, pravděpodobně společensky odpovědní podnikatelé, pro které morálka a čest není pouze pojem ze slovníku. Takovéto osoby by měly mít prakticky neomezenou moc věci měnit, vybírat své spolupracovníky a činitele, přeorganizovávat zajeté struktury.

Tato skupina by o mimořádně důležitých věcech (jako odvolání svého člena) hlasovala buď většinou nebo téměř jednohlasně.

Smyslem pevných administrátorů je především udržení stability, kterou cyklicky střídající se populistické strany nejsou schopny zajistit a převzetí osobní odpovědnosti za své počínání. Tyto osoby by měly být pod státní ochranou.

Shrnutí:

• vysoká inteligence a osobní kvality
• technokrat, vynikající organizátor
• velká moc, velká odpovědnost
• funkce do odvolání většinou

Bod 3. Fungování jednotlivých věcí

Bod 4. Finanční sféra

Závěr

Zvýšení osobní odpovědnosti, ale také osobních svobod. Myslím si, že spousta věcí by šla vcelku jednoduše a nenásilně vyřešit. Dobře, tak ne úplně jednoduše, ale rozhodně to není nemožné. Potřebujeme kompletní restrukturalizaci, být šetrní a používat úsudek. Chápu, že tohle může někomu přijít jako extrém, ale já na tom, že ze systému budu dostávat jen tolik kolik do něj dám, nic extrémního nevidím.

Jsme dvacetiletí studenti, světa neznalí. A tohle je naše vize toho, jak by to mělo jednou vypadat. Uvítáme Vaše názory v komentářích.

Pokud se Vám myšlenka Konceptu 2012 líbí, klikněte na „líbí se mi“ nebo G+ nebo to pošlete do světa :-)

Zdar a sílu.

Sebastian

Už mě to vážně přestává bavit. Věřící mají tendenci neustáli tvrdit, že nikoho neomezují a svoji víru nikomu nevnucují. Opravdu si to nemyslím; ať otevřu noviny, zapnu rádio nebo kouknu na internet, všude je „Bůh“ s velkým B a co víc – názory „Jeho“ hlásné trouby – církve. Píšu Jeho, což je samo o sobě zavádějící, protože Bůh zcela jistě nepotřebuje žádnou církev, naopak, církev zoufale potřebuje Boha.

Včera v pořadu Českého rozhlasu Jak to vidí opět zazněl hlas Mons. Václava Malého, který tvrdil, jak je to alarmující, že od roku 1991 přišly církve o více jak 1/4 svých členů, kteří se již nehlásí k církvi, ale stále věří „sami pro sebe“. Malý dále hovořil o závaznosti religiozity, tedy o tom, jak se lidé snaží oprostit od závazků a odpovědnosti k církvi a snaží si z víry vybrat jen to, co se jim hodí, z čehož rozhodně nebyl nadšený. Co je na tom, alarmujícího, že lidé chtějí žít své vlastní životy morálně, snad i ve víře, ale bez církve? Co je na tom, sakra, alarmujícího?

Víra v cokoli; lítající špagetové monstrum, kouzelné stromy nebo Bohy, zkrátka jakýkoli imaginární svět, patří zcela jistě jen a pouze do osobní sféry. Ovšem to se církvím pochopitelně nelíbí, to čeho se bojí nejvíce není totiž to, že by lidé jednali nemorálně, ale toho, že by přišli o svůj status, majetek a politickou moc, na které si tolik zakládají. Církev nemá strach z pekla a Boží odplaty, má strach ze sekularizace, z toho, že se věřící nebude bát, protože strach a bázeň jsou základním kamenem (nejen) křesťanství.

Mám plné zuby toho, jak mi lidé předhazují Bibli a stále mě upozorňují na fakt, že jsem ji nečetl do hloubky a snaží se ze mě udělat negramotného pitomce. Stejně jako jsem nahlédl do knihy Mein Kampf, jsem nahlédl do knihy Bible a v obou případech jsem již při zběžném prolistování našel věci, se kterými nešlo souhlasit a to v žádném smyslu. V případě Bible to byla hned první strana. Stejně tak o obou případech vím ze všech různých zdrojů dost natolik, abych mohl posoudit, zda-li obsahy těchto knih dávají smysl nebo ne. Víra nevyžaduje doktorát, není založená na znalosti, a ani na špatně přeložené knize. Víra je především o jejích následovnících, tedy věřících a jejich postojích, názorech a činech a to jsou věci, které jsem schopen posoudit jako kdokoli jiný. A pokud se ještě někdo pokusí urazit mou inteligenci tímto tupým nástrojem zvaným Bible, bude muset nakonec použít ostřejšího nástroje, protože tenhle prostě neřeže.

Víra v Boha ve spojení s církví, dělá z člověka otroka, hlupáka neschopného vlastního úsudku, podřízeného, který je vydán na milost vyšší bytosti, – nejen dle Bible – heterosexuálnímu nežidovskému všemocnému bestiálnímu pánovi, jemuž je vlastní především krutost, bolest a netolerance, nikoli odpuštění a milosrdenství. Bůh – takový jakého odevšaď známe a jakého nám předkládá křesťanství – si nezaslouží být tolerován, natož pak uctíván.

Nepotřebuji spasení ani očistce, protože moje duše není zkažená, jak mi zcela nepokrytě tvrdí Bible, kniha knih… Takže prosím všechny čtenáře blogu + ty, co mě znají osobně, aby mi víckrát nedávali tak mizerné tipy na záchodovou četbu. Pokud si už budu chtít přečíst nějakou tu fikci, přečtu si takovou, která se nebude snažit klamat lidi, jak to dělá Písmo.

Pokud kdy budu Biblí ztrácet čas, tak to bude vždycky bojem proti ní a proti tomu, co je v ní psáno.

Moje první prezentace v Prezi do předmětu Základy financí, na téma veřejné finance.

Prezentace ke stažení zde.

http://www.youtube.com/watch?v=zDZFcDGpL4U

Dle České protipirátské unie přibývá (především od roku 2001) stále více nelegálního obsahu, především pak na internetu. Důvodů je hned několik, avšak za ten základní považuji nepochopení samotného problému a koncepci jeho řešení.

Nejcitelnější je to především u nelegálního stahování audiovizuálních záznamů z internetu, kde dostupnost legálních materiálů je mimořádně špatná – na rozdíl od nelegálních zdrojů, kde i datově objemné záznamy lze pořídit během několika sekund. Takový záznam už dávno není věcí, kterou by konzument kupoval v kamenných obchodech (vyjma skalních fanoušků), neboť je to typický příklad spotřebního statku 21. století. Proto se domnívám, že v takovém případě víc (a ještě tvrdších) restriktivních zákonů nepomůže a není divu, že víc jak polovina domácností vlastní nelegální díla. Dle mého názoru je toto číslo jednak pouze optimistickým odhadem a jednak vlivem demografického vývoje se bude neustále zvyšovat.

Troufám si tvrdit, že dokud nebude existovat jednoduchý rychlý centralizovaný a uživatelsky přívětivý systém k získávání cenově dostupných audiovizuálních systémů (čímž iTunes nebo Amazon přeci jen ještě není), bude míra nelegálních záznamů na velmi neuspokojivé úrovni. Konzument je jako voda, volí vždy cestu nejmenšího odporu a tou dosud legální nákup spotřebních statků není.

Dalším specifikem, kterého si dnešní zákonodárci zjevně nejsou dostatečně vědomi, je výběr a používání těchto snadno přenosných statků. Bude-li každé přehrání videa a každé přehrání písničky zpoplatněno, jakým způsobem si konzument bude moci vybrat konkrétní alba či skladby, za které bude ochoten následně zaplatit nemalou cenu?

Jsem si jist, že dokud pro konzumenta nebude pohodlnější (nikoli jen levnější) získat statek legálním způsobem, bude vždy hledat schůdnější cestu jak tyto doslova „fluidní“ statky získat. A bezpochyby je najde.

PS. Práce je majetkem Univerzity Pardubice. I když fakt by mě zajímalo proč.