Po dlouhé době jsem zase viděl jeden z mých oblíbených filmů – The beautiful mind. Poprvé jsem ho zhlédl když mi bylo asi 10 let, kdy na mě mocně zapůsobil. Teď už z něj sice nejsem tak nadšený, ale stále má něco do sebe. Film, oceněný čtyřmi Oskary, je (velmi volně) inspirován autentickým životním příběhem Johna Forbese Nashe ml., nositele Nobelovy ceny za ekonomii.

S Johnem se setkáváme na univerzitě Princeton r. 1947, kam přijíždějí nejnadanější mladí matematici ze všech koutů Spojených států. John, vědom si své výjimečnosti a solitérské povahy („nemám moc rád lidi a oni nemají rádi mě“), se straní ostatním. Jediným přítelem mu zůstává spolubydlící Charles, paradoxně nikoliv matematik, nýbrž student literatury. Ten je mu nablízku v okamžicích, kdy John propadá skepsi a beznaději svého bádání. Zatímco ostatní kolegové pilně studují, publikují a snaží se tak zajistit si pro svou kariéru to nejlepší místo, John urputně čmárá své výpočty na skleněnou výplň okna, ovšem dlouho bez kýženého efektu. Až teprve jednoho dne John přijde na svojí teorii naprosto rozbíjející veškeré dosud závazné normy. John získává velmi ceněné místo a může si vybrat i tým spolupracovníků. Jeho genialita brzy přeroste hranice výzkumného ústavu a není divu, že je osloven Pentagonem k přísně tajné spolupráci – píše se rok 1953 a studená válka vrcholí. Zároveň se seznamuje s atraktivní studentkou Alici (respektive ona se seznamuje s ním) a brzy se žení. Zdálo by se, že nic nestojí šťastnému géniovi v cestě za slávou a úspěchem…

Trailer